Page 9 - bulletin_FONS_1_2011
P. 9
techniky POCT v USA ročně až 100 000 pacientů. 7. Máte „absolutní moc“ (systém
Stejně tak je ohromující rozvoj věd, které se dají zlatá rybka) pro 3 činy v oboru. Co
shrnout pod všeobecný pojem "omics-sciences” uděláte a co v oboru změníte?
a tento rozvoj bude dle mého názoru ještě dlouho Za prvé je potřeba komplexně přehodnotit systém
pokračovat. Nikdy jsme si asi my starší nepomys- vzdělávání v oboru, a to již od studia na středních
leli, že se běžnou součástí rutinních klinicko-bio- a vysokých školách. Vzdělávání by mělo být celo-
chemických laboratoří postupně stanou techniky životní (současná degradace IPVZ Praha je vysoce
jako MS, GC-MS a natož LC-MS/MS, ale třeba škodlivá) a mělo by se i přehodnotit a přepracovat
i MALDI/SELDI-TOF-MS a další a další. v celém kontextu všech v laboratoři se vyskytujících
pracovních kvalifikací laborant-analytik-lékař.
5. Co byste udělal jinak? Měla by to být týmová práce za účasti právě výše
Myslím si, že vzhledem k celospolečenským po- zmíněných specializací a jejich celonárodní disku-
měrům, které až do roku 1989 v Československu ze. Za druhé pak zajistit propojenost základních
panovaly, bych asi nepostupoval jinak než tehdy. laboratorních oborů do jednoho celku a jejich
Veškeré možnosti rozvoje klinické biochemie celkovou harmonizaci (více je uvedeno v bodě
a vědy obecně byly u nás limitovány společen- 8). Za třetí zajistit pro obor dostatek finančních
skými poměry a do změny těchto poměrů se jinak prostředků.
postupovat ani nedalo. To bychom museli jedině
emigrovat. 8. Má být (a je?) laboratorní
medicína nebo separované obory?
6. V čem je dnešní kB jiná než před Je to jiné, mluvíme-li o oboru a/
20 lety – v lepším a v horším? nebo o integrované laboratoři?
Rozhodně je lepší v tom, jak velké množství Moje představa jednoznačně preferuje stav in-
kvalitních informací klinice nabízí a poskytuje tegrované laboratoře. Myslím si, že atomizace
a umožňuje tak výrazné zkvalitnění léčby. Horší tak, jak je tomu v současnosti, je pro medicínské
naopak v možnostech využitelnosti těchto. Právě laboratorní obory škodlivá. Vzorem mi vždy
kvalitní využívání nepřeberných informací a mož- byla, ještě ze 70. let klinická laboratoř Robert-
ností, které v současnosti existují jen ve prospěch Bosch Krankenhaus ve Stuttgartu, kterou vedl ze života oboru
pacienta, je dle mého názoru Achillovou patou Hermann Wisser. Ta vedle klinické biochemie
nejen klinické biochemie, ale laboratorní medicíny měla i "core-laboratoře" hematologickou, trans-
vůbec. Dále pak jsou to dle mého názoru i horší fuzní, mikrobiologickou a hemokoagulační spolu
profesní i mezilidské vztahy v oboru, proti našemu s klinickou ambulancí. Vše v jedněch prostorách,
idealismu, který byl v letech 70. a 80. Souvisí to jistě s jedním centrálním příjmem biologického mate-
i s privatizací a současnou glorifikací majetku a poj- riálu a jedním výstupem a jednotným osvíceným
mu "mít", a ne jen "být....". Dále pak je to myslím vedením. Protože jsem měl později tu možnost
i v tom, že dříve do našeho oboru ve zdravotnictví a čest zde nějakou dobu pracovat, nemohu si
přicházeli odborníci po generačních vlnách a byli tento integrační přístup laboratorní medicíny
to jak věkově, tak odborně sobě blízcí lidé - ab- vynachválit! Laboratorní komplement zde úzce
solventi jen několika vysokých škol (Praha, Brno, vzájemně spolupracoval napříč obory, vzájemně se
Plzeň, Bratislava, Košice). To platí i o analyticích, sdílela přístrojová technika, odborníci se pracov-
kteří zejména v letech 1968 až 1972 přišli do oboru ně obohacovali navzájem a odborně rostli právě
ve větším množství skupinově v Česku ponejvíce vzájemnou spoluprací. Bylo i možno posuzovat
z universit v Brně a v Praze a vzájemně se v řadě laboratorní nálezy pacientů komplexně (a třeba
případů dobře a dlouho znali již z dob studia. To i doplňovat/doordinovat potřebná vyšetření
pak umožňovalo začít při vlastním zaměstnání a analýzy). Navíc byl tento přístup pro nemocnici
poměrně rychle systematickou vědeckou práci i podstatně levnější, než 4 samostatné neintegro-
"napříč státem", vzájemnou "prakticky celostátní" vané laboratoře (biochemie, hematologie/hemo-
úzkou spolupráci a třeba i výpomoc tam, kde něco koagulace, transfuzní oddělení a mikrobiologie)
chybělo. Pak jsme se dlouhodobě na jednotlivých a klinická ambulance k tomu. Prof. Wisser byl
odborných akcích (kterých samozřejmě nebylo nějaký čas i lékařským ředitelem celé nemocnice,
tolik jako dnes, byly tak 2x ročně, většinou BioLab a tak jsem měl možnost do ekonomiky provozu
a sjezd) setkávali společně fakticky jako blízcí přá- nahlédnout. Je nutno ale říci, že spojené labora-
telé a kamarádi...! Platí zde klasický výrok kolegy toře v jednom prostoru plánoval již při stavbě této
Friedeckého: "Všude kam přijdu, jsou stále stejný nemocnice osvícený architekt a nebylo pro provoz
biochemický ksichty!" potřeba dělat nějaké zvláštní úpravy.
